Úvod
Cílem této otevřené formální normy (OFN) je specifikovat strukturu pro výměnu slovníků pro popis dat. Nejedná se tedy o metodiku pro tvorbu slovníků samotných. Cílovou skupinou jsou techničtí pracovníci implementující publikaci či konzumaci slovníků, nikoliv tvůrci slovníků. Specifikace popisuje 3 úrovně komplexity slovníku a několik rozšíření.
Předpokladem pro alespoň základní aplikaci této OFN je znalost minimálně Pravidel pro tvorbu IRI, syntaxe JSON [[JSON]] a validace pomocí JSON Schema [[JSON-SCHEMA-2020-12]]. Pro hlubší porozumění je však také potřebná znalost problematiky propojených dat, konkrétně specifikací RDF [[RDF11-CONCEPTS]], RDF Turtle 1.1 [[TURTLE]], JSON-LD 1.1 [[JSON-LD11]], SKOS [[SKOS-REFERENCE]], RDF Schema [[RDF11-SCHEMA]], OWL2 [[OWL2-RDF-BASED-SEMANTICS]] a znalost metodiky popisu dat [[POPIS-DAT]].
Obsah OFN postupně představíme na příkladech spolu s odkazy na schémata a kontexty. Detailní celková specifikace je pak v dalších částech dokumentu. Jednotlivé pohledy na Slovníky lze, případně i je třeba kombinovat. Pak musí být data validní vůči všem schématům z kombinovaných částí.
Slovník typu Tezaurus musí být validní vůči schématu pro Tezaurus, i vůči schématu pro Slovník. Slovník typu Konceptuální model musí být validní vůči schématůn pro Slovník, Tezaurus i Konceptuální model. U jednotlivých rozšíření, tj. , či je třeba rozhodnout, zda jimi rozšířit či , a zajistit validitu vůči těmto schématům. Rozšíření lze i kombinovat mezi sebou, a opět je třeba zajistit validitu vůči všem příslušným schématům.
Slovník
Nejprve je třeba popsat samotný slovník. Je třeba pro něj zvolit vhodné a perzistentní IRI, nazvat ho a popsat ho.
Tezaurus
Nejjednodušším typem slovníku je tezaurus obsahující pojmy, které se v datech vyskytují. O každém pojmu je třeba uvést alespoň jeho identifikátor a název, volitelně pak popis, definici, definující a související ustanovení či nadřazené a ekvivalentní pojmy.
Konceptuální model
Na této úrovni rozlišujeme pojmy, které reprezentují
- třídy reprezentující typy subjektů a objektů práva,
- vztahy mezi dvěma subjekty či objekty práva,
- vlastnosti subjektů a objektů práva.
Příkladem je slovník s IRI https://slovník.gov.cz/datový/turistické-cíle obsahující pojmy.
Dále každému pojmu přiděluje jeho typ z hlediska modelu, tj. zda se jedná o třídu, vztah či vlastnost.
V závislosti na typu pojmu je pak daný pojem dále popsán.
U vztahu má typ turistického cíle je ukázáno použití nadřazeného vztahu.
Rozšířená specifikace typů
Na této úrovni rozlišujeme Typ subjektu práva a Typ objektu práva. Případné budoucí verze mohou toto rozlišení dále prohlubovat přidáváním dalších typů. Toto rozšíření lze aplikovat jak na Tezaurus, tak na Konceptuální model.
Příkladem je slovník Slovník zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. s IRI https://slovník.gov.cz/legislativní/sbírka/56/2001.
Tak jako v základním modelu obsahuje pojmy a jejich typy z hlediska modelu, tj. zda se jedná o třídu, vztah či vlastnost a v závislosti na typu pojmu je pak daný pojem dále popsán.
Navíc však u tříd specifikujeme, zda se jedná o Typ subjektu práva nebo Typ objektu práva.
Anotace pro registr práv a povinností
Pokud popisujeme subjekty a objekty práva pro jejich následnou reprezentaci v Registru práv a povinností (RPP), je třeba je popsat detailněji. Vyžaduje použití rozlišení na Typ subjektů práva a Typ objektů práva z Rozšířené specifikace typů.
Pokud u vlastnosti či vztahu není uvedena (ne)veřejnost, interpretace je, že je stejná jako u třídy, jíž má vlastnost/vztah jako definiční obor.
Anotace pro § 23 vyhlášky 360/2023 Sb.
Pokud popisujeme údaje pro jejich kategorizaci dle § 23 vyhlášky 360/2023 Sb., je třeba je popsat detailněji.
Jednotlivé pojmy v datových slovnících budou mít přiřazeny kategorie dle § 23 vyhlášky č. 360/2023 Sb., o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy. Uplatněním všech tří způsobů kategorizace, tj. kategorií podle odst. 1 (způsob získání), odst. 2 (způsob sdílení) a odst. 3 (obsah) na úrovni pojmů v datovém slovníku bude definován předpokládaný či požadovaný stav dat, tj. „jak by to mělo být“ - „de iure“. Pojem tedy bude kategorizován jako údaj ze základních registrů (1a), pokud je ze základních registrů získatelný (zatím bez ohledu na to, zda je z nich reálně získáván). Analogicky bude pojem kategorizován jako údaj veřejně přístupný (2a), pokud není konkrétním legislativním ustanovením označen za neveřejný. Jako poskytovaný na žádost (2b) nebo zpřístupňovaný pro výkon jiné agendy přes ISSS (2c) bude pojem kategorizován, pokud existuje (je známý) požadavek na poskytnutí či zpřístupnění daného údaje nebo takový požadavek vyplývá z textu nějakého zákona.
Pojem může mít přiřazenu právě jednu kategorii podle odst. 1 (způsob získání) a odst. 3 (obsah), ale může mít přiřazenu více než jednu kategorii podle odst. 2 (způsob sdílení), tzn. může být zároveň např. veřejný (2a) a zpřístupňovaný pro výkon jiné agendy (2c).
